Hlavní stránka
  Další informace
  Odkazy
Fotografie
Stáhnout

Pouť do Santiaga de Compostely

“Když cestuješ, prožíváš velice prakticky akt znovuzrození. Ocitáš se v úplně nových situacích, den plyne pomaleji a většinou nerozumíš jazyku, jímž se kolem Tebe mluví. Přesně jako dítě, které opustilo mateřské lůno.Začínáš tedy přikládat mnohem větší význam věcem, které tě obklopují, protože na nich závisí tvoje přežití. Začínáš se chovat k lidem vstřícněji, neboť právě oni ti mohou pomoci v obtížných situacích. A sebemenší přízeň bohů přijímáš s nesmírnou radostí, jako by to bylo něco, nač budeš vzpomínat do konce života…” Paulo Coelho- Poutník, Mágův deník

Poutnictví je původně chápáno jako mechanismus pomáhající smířit se se smrtí, jako vytržení se z běžného života. Přemisťování se- putování, bylo lidem původně vlastní. Ve středověku hovoříme o pouti jako o “malé smrti”, neboť bylo velmi pravděpodobné, že se poutník již nevrátí domů. Odpůrci poutí byly církev a stát. V osvícenství byly “velké” poutě zakázány úplně, což vedlo ke vzniku lokálních poutních míst. Je zajímavé, že stávající evropské dálnice a tunely skrz velká pohoří přesně kopírují staré poutnické trasy. V “moderní” době je fenomén poutnictví potlačen a jako jeho alternativu lze chápat turismus…

Španělské Santiago de Compostela se spolu s Římem a Jeruzalémem řadí k nejvýznamnějším poutním místům křesťanské Evropy. Poutní tradice ke hrobu sv. Jakuba (San Diego) počíná v 9. století a v 90. letech 20. století prožívá velkou obrodu. To zajisté souvisí se zařazením celé poutní trasy (camino) mezi památky UNESCO. K názvu města: “Santiago” vzniklo ze San Diego= sv. Jakub, stellae= hvězda, campus=pole. Santiago de Compostella znamená tedy vlastně “Svatý Jakub- hvězda v poli.” Slovo Compostella bývá též vysvětlováno jako “malý hřbitov” ( který byl roku 820 odhalen pod katedrálou).

Svatý Jakub “apoštol, zemřel r.44 v Jeruzalémě. Bratr sv. Jana Evangelisty, syn rybáře Zebedea a Salome. Spolu se sv. Petrem a Janem byl svědkem Proměnění Páně i jeho zápasu v zahradě Getsemanské. Jako první z apoštolů byl sťat z nařízení krále Heroda Agrippy. Dle španělské tradice šířil Jakub slovo Boží na Iberském poloostrově. Po smrti prý bylo jeho tělo převezeno z Jeruzaléma do Galície. Legenda pochází ovšem až ze 7.stol. a nemá žádný historický podklad. Údajný světcův hrob v Santiagu se stal nejslavnějším poutním místem středověku, ač neexistují žádné spolehlivé doklady o tom, že by ostatky nalezené v Galicii v 9.stol. patřily skutečně sv. Jakubovi. Zobrazován je v poutnickém šatě zdobeném lasturou.” Slovník svatých- Donald Attwater Sv. Jakub byl také v  době expanze Arabů na Pyrenejském pol. chápán jako Maurobijec.

Pouť do Santiaga neměla pouze náboženský charakter. Její význam můžeme vidět i při osidlování S Španělska a samozřejmě v kultuře, především v architektuře (vznik celých nových měst, chrámy, kláštery, špitály). Kláštery a špitály stavěly a staraly se o ně mnišské řády(např.Benediktini) a řády rytířské (např.Templáři). Velmi patrný je zde vliv římský. Římské silnice byly vybudovány tak důmyslně, že ještě v 19.st. byly používány k dopravě. “Camino francés” byla identická při přechodu Pyrenejí až k Lugu, římská “stříbrná cesta” od Sevilly do Astorgy.V Leónu a Astorze pak můžeme vidět zbytky římské architektury.

Poutníci (peregrinos) se vydávají ke hrobu sv. Jakuba pěšky, na kole či na koni. Pro oficiální “uznání” pouti je třeba zaregistrovat se v poutnické kanceláři v kterémkoli z měst na trase a poté ujít nejméně 100 km pěšky, ujet 100 km na koni, či ujet 200 km na kole. Na trasu lze nastoupit kdekoli. Na začátku každý obdrží seznam míst, kterými bude procházet+ kde jsou refugia,obchody s potravinami, restaurace. Putovat je možné celý rok, od října do března jsou ovšem některá refugia uzavřená. Vhodné je absolvovat pouť na jaře či na podzim, kdy je příjemnější počasí a neputuje tolik lidí. V létě dosahují denní teploty 30- 40oC. Nejvíce poutníků bývá na trase kolem svátku sv.Jakuba (25.7.).

Po celé délce poutní trasy je pro účastníky pouti možnost ubytování ve specielních ubytovnách (refughio/ albergue), kde se přenocuje za dobrovolný příspěvek, popř. za poplatek (max. 5Euro- v Santiagu). Refughia mají různě velkou kapacitu a liší se i vybavením. Pokud přijdete k refugiu, které je plné, můžete spát na zahradě ve vlastním stanu. Snad v každém refughiu je dobré sociální vybavení a kuchyňka s vybavením, kde si můžete uvařit.

Trasa pouti začíná na čtyřech místech ve Francii- Tours, Vézelay, Le Puy, Arles. Cesty se sbíhají před Pyrenejemi v městě Puente La Reina, které dělí od Santiaga zhruba 750km. Trasa dále vede přes následující větší města: ESTELLA, LOGRONO, NAJERA, BURGOS, FRÓMISTA, SAHAGÚN, LEÓN, ORBIGO, RABANAL, PONFERADA, VEGA DEL ValcarCE, Triacastela , Ferreiros, Palas de Rei, Arzúa, Santiago de compostela.

Po celou dobu se poutník prokazuje poutnickým průkazem (Credencial del Peregrino), do kterého dostává každý den v poutnické kanceláři/ ubytovně razítko- doklad toho, kam došel. Všichni poutníci jsou pečlivě evidováni. Na konci pouti obdrží poutník dekret o tom, že pouť absolvoval.

Potraviny lze v obchodech (tienda de comestibles) koupit za ceny srovnatelné s cenami potravin v ČR. Stravovat se je možné i v mnoha restauracích, popř. denních barech, kterých je podél trasy velmi mnoho. V několika refughiích se podává snídaně. Podél cesty jsou všude prameny s pitnou vodou.

Co s sebou? Putujete-li pěšky a nosíte si vše na zádech, je záhodno omezit vybavení na minimum. Hodí se lehký spacák, karimatka, rozhodně kotníkové, pevné boty+sandály, stan, oblečení maximálně na dva až tři dny, osobní léky, dostatek náplastí, pružné obinadlo, pokrývku hlavy , baterku a dále běžné věci. Mnoho poutníků si píše na cestě deník.

Ve Španělsku je jiný denní režim než u nás v ČR a na pouti je ještě jiný… Putuje-li se v létě, je dobré ráno vyjít kolem 6:30, nejpozději v 7 hodin. To v tamních zeměpisných šířkách znamená za šera. Vyhnete se tak největšímu slunečnímu žáru (14-16hod). Obchody jsou otevřené od 9/10 hod až do večera (22hod). Zavírá se při odpolední siestě (cca 14-17hod). Doba oběda začíná kolem 14.hod. V denních barech kolem poutní trasy je otevřeno od časného rána-na snídani (cca od 7 hod). Snídaně stojí 3-6 ', oběd 8- 12 '

Bueno camino!


Datum posledni modifikace Sobota 17.ledna 2004
Autoři:   Jana Novotná   Václav Koukolíček